No CrossRef data available.
Article contents
“Completely Forgotten and Totally Ignored”: Czechoslovak Veterans of the Austro-Hungarian Army and the Transitions of 1918-1919
Published online by Cambridge University Press: 06 August 2020
Abstract
This article uses Czechoslovakia as an example of the process of transition following the end of the First World War and the dissolution of Austria-Hungary. It analyzes the military context of the transition itself, showing how difficult, violent, and prolonged a process it was, in contrast to the traditional assumption of a quickly emergent successor state built on the ethnic-based enthusiasm of its Czech-speaking population. In the second part, it goes on to analyze the memory of the transition and the position it came to hold in the overall narrative of this period of the interwar years, with specific attention given to the way Czech-speaking veterans of Austro-Hungarian service tried to retell the story of the transition, and why their proposed narratives ill-fitted the official discourse of the war as the “national struggle for independence” of Czechoslovakia.
- Type
- Special Issue Article
- Information
- Nationalities Papers , Volume 49 , Issue 4: Special Issue on 1918 and the Ambiguities of “Old-New Europe” , July 2021 , pp. 629 - 645
- Copyright
- © The Author(s), 2020. Published by Cambridge University Press on behalf of Association for the Study of Nationalities
References
References
Beneš, Jakub. 2017. “The Green Cadres and the Collapse of Austria-Hungary in 1918.” Past & Present 236 (1): 207–241.CrossRefGoogle Scholar
Beneš, Jakub. 2019. “The Colour of Hope: The Legacy of the ‘Green Cadres’ and the Problem of Rural Unrest in the First Czechoslovak Republic.” Contemporary European History 28 (3): 285–302.CrossRefGoogle Scholar
Bílek, Jiří. 2011. Kyselá těšínská jablíčka. Československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1938, 1945. Prague: Epocha.Google Scholar
Bodó, Béla. 2011. Pál Prónay: Paramilitary Violence and Anti-Semitism in Hungary, 1919-1921. Pittsburgh: Center for Russian and East European Studies.Google Scholar
Böhler, Jochen, Borodziej, Wlodzimierz and von Puttkamer, Joachim, eds. 2014. Legacies of Violence: Eastern Europe’s First World War. Munich: DeGruyter.CrossRefGoogle Scholar
Boisserie, Etienne. 2017. Les Tcheques dans l’Autriche-Hongrie en guerre (1914–1918). Paris: Eur’Orbem.Google Scholar
Bucur, Maria. 2009. Heroes and Victims: Remembering War in Twentieth-Century Romania. Bloomington: Indiana University Press.Google Scholar
Červinka, Bohumil. 1936. “Převratové příběhy čsl. prap. v Rumunsku.” Kamarádství (17), November 10: 255–258.Google Scholar
Coufal, František. 1937. Osvobození jižní Moravy. Vzpomínky a dokumenty o převratu na jižní Moravě roku 1918. Prague: Svaz čs. důstojnictva.Google Scholar
Dudek, Josef. 2019. Učitel na frontě. Deník legionáře Josefa Dudka. Prague: Československá obec legionářská.Google Scholar
Eichenberg, Julia. 2011.
Kämpfen für Frieden und Fürsorge
. Polnische Veteranen des Ersten Weltkriegs und ihre internationalen Kontakte, 1918-1939. Munich: Oldenbourg.CrossRefGoogle Scholar
Eichenberg, Julia, and Newman, John Paul. 2010. “Aftershocks: Violence in Dissolving Empires after the First World War.” Contemporary European History 19 (3): 183–194.CrossRefGoogle Scholar
Foucault, Michel. 1997. ‘Il faut défendre la société:’ cours au Collège de France (1975–1976). Paris: Gallimard.Google Scholar
Fučík, Josef. 2006. Osmadvacátníci: spor o českého vojáka Velké války. Prague: Mladá fronta.Google Scholar
Gerwarth, Robert, and Horne, John, eds. 2012.
War in Peace
. Paramilitary Violence in Europe after the Great War. Oxford: Oxford University Press.CrossRefGoogle Scholar
Havlíček, Věnceslav. 1929. Vojenské vystúpenie Sokolstva na Slovensku roku 1919. Hrsť článkov, spomien ok a prejavov. Bratislava: Sokolská župa Masarykova.Google Scholar
Heimann, Mary. 2009. Czechoslovakia. The State that Failed. Yale: Yale University Press.Google Scholar
Hutečka, Jiří. 2014. “Kamarádi frontovníci: Maskulinita a paměť první světové války v textech československých c. a k. veteránů.” Dějiny-Teorie-Kritika 11 (2): 231–265.Google Scholar
Jarząbek, Marcin. 2017. Legioniści i inni: pamięć zbiorowa weteranów I wojny światowej w Polsce i Czechosłowacji okresu międzywojennego. Krakow: Universitas, 2017.Google Scholar
Ježek, Zdeněk. Účast dobrovolníků v bojích o Slovensko a Těšínsko v letech 1918-1919. Prague: self-published, 1937.Google Scholar
Kalva, Jaroslav. 1920. Na slovenském bojišti. Vzpomínky válečných zpravodajů J. Kalvy a P. Kompiše. Prague: Neubert.Google Scholar
Karmín, Petr. Neznámí hrdinové. Kniha života z konce světové revoluce a zápasu o Slovensko v letech 1918-1919. Prague: self-published, 1937.Google Scholar
Klípa, Bohumil. 1995. “Italská vojenská mise v Československu.” Historie a vojenství 44 (3): 26–78.Google Scholar
Kocourek, Katya. 2016. “‘In the Spirit of Brotherhood, United We Remain!’ Czechoslovak Legionaries and the Militarist State.” In Sacrifice and Rebirth: The Legacy of the Last Habsburg War, edited by Cornwall, Mark and Newman, John Paul 151–173. New York: Berghahn.CrossRefGoogle Scholar
Koldinská, Marie, and Šedivý, Ivan. 2008. Válka a armáda v českých dějinách: sociohistorické črty. Prague: Nakladatelství Lidové noviny.Google Scholar
Konrád, Ota, and Kučera, Rudolf. 2018. Cesty z apokalypsy. Fyzické násilí v pádu a obnově střední Evropy, 1914-1922. Prague: Academia.Google Scholar
Kučera, Rudolf. 2016. “Exploiting Victory, Sinking into Defeat: Uniformed Violence in the Creation of the New Order in Czechoslovakia and Austria, 1918-1922.” Journal of Modern History 88 (4): 827–855.CrossRefGoogle Scholar
“Pro vojíny za boje na Slovensku a Těšínsku.” 1933. Národní politika (139), May 21, 1933: 5.Google Scholar
Lexa, Lukáš. 2016. “Slovácká brigáda a její důstojnický sbor v letech 1918 až 1919.” Jižní Morava 52 (1): 159–194.Google Scholar
Lojko, Miklos. 2006. Meddling in Middle Europe. Britain and the “Lands Between”, 1918-1925. Budapest: Central European University Press.Google Scholar
Loubal, František. 1919. Památník československého pluku Svobody č. III v Králově Poli. Brno: Pluk Svobody č. III.Google Scholar
Měřička, Václav August. 1973. Československá vyznamenání. Vol. 1. Hradec Králové: Česká numismatická společnost.Google Scholar
Morelon, Claire. 2019. “State Legitimacy and Continuity between the Habsburg Empire and Czechoslovakia: The 1918 Transition in Prague.” In Embers of Empire: Continuity and Rupture in the Habsburg Successor States, edited by Miller, Paul and Morelon, Claire 43–64. New York: Berghahn.Google Scholar
Mráz, Jan. 1928. Pluk Američanů. Zápisky a myšlenky jednoho z mnohých. Prague: Za svobodu.Google Scholar
Navrátil, Josef. 1935. “Návrat z fronty v převratovém chaosu Rakouska.” Kamarádství (15), October 25: 196–197.Google Scholar
Navrátil, Josef. 1937. “Boje na Slovensku v květnu 1919.” Kamarádství (7–8), April 30: 104–107.Google Scholar
Neuhold, Stanislav. 1937. “Krvavý návrat o převratu do vlasti.” Kamarádství (15–16), December 20: 304–307.Google Scholar
Neumann, Stanislav Kostka. 1921. Pětatřicátníci ve světové válce a na Slovensku. Pilsen: Jaro Mareš.Google Scholar
Newman, John Paul. 2015. Yugoslavia in the Shadow of War: Veterans and the Limits of State Building, 1903-1945. Cambridge, UK: Cambridge University Press.CrossRefGoogle Scholar
”Oběžník ústředí Svazu československých důstojníků.” 1933. Kamarádství (9), November: 175.Google Scholar
Orzoff, Andrea. 2009. Battle for the Castle. The Myth of Czechoslovakia in Europe, 1914-1918. Oxford: Oxford University Press.Google Scholar
“Pamětní odznak pro dobrovolníky z let 1918 a 1919.” 1937. Důstojnické listy (44), October 28: 9.Google Scholar
Říha, Josef. 1937. “Pětasedmdesátíci o státním převratu v Debrecíně.” In Pětasedmdesátníci vzpomínají: Z paměti účastníků světové války, 160–167. Tábor: Spolek Pětasedmdesátníci.Google Scholar
Roshwald, Aviel. 2001. Ethnic Nationalism and the Fall of Empires: Central Europe, Russia and the Middle East 1914-1923. London: Routledge.Google Scholar
Rothenberg, Gunther E. 1976. The Army of Francis Joseph. West Lafayette: Purdue University Press.Google Scholar
Sander, Rudolf. 1985. “Organizační a dislokační vývoj československé armády v letech 1918-1939.” Sborník archivních prací 35 (1): 3–162.Google Scholar
Schievelbusch, Wolfgang. 2003. The Culture of Defeat: On National Trauma, Mourning, and Recovery. New York: Henry Holt and Co.Google Scholar
Šedivý, Ivan. 2002. “Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče meziválečné ČSR.” Historie a vojenství 51 (1): 158–184.Google Scholar
“Slavný den československých legionářů.” 1924. Národní osvobození (148), June 30, 1924: 2.Google Scholar
Šmidrkal, Václav. 2020. “The Defeated in a Victorious State: Veterans of the Austro-Hungarian Army in the Bohemian Lands and Their (Re)mobilization in the 1930s.” Zeitgeschichte 47 (1): 81–105.CrossRefGoogle Scholar
Stegmann, Natali. 2010. Kriegsdeutungen - Staatsgründungen - Sozialpolitik: Der Helden- und Opferdiskurs in Tschechoslowakei, 1918-1948. Munich: Oldenbourg.CrossRefGoogle Scholar
Steiner, Zara. 2005. The Lights that Failed: European International History 1919-1933. Oxford: Oxford University Press.CrossRefGoogle Scholar
Šustrová, Radka. 2020. “The Struggle for Respect: The State, World War One Veterans, and Social Welfare Policy in Interwar Czechoslovakia.” Zeitgeschichte 47 (1): 107–134.CrossRefGoogle Scholar
Szabó, Miloslav. 2011. “Židovská otázka na Slovensku v prvých rokoch Českoslvenskej republiky.” Střed/Centre 3 (2): 59–81.Google Scholar
Szabó, Miloslav. 2015. “’Rabovačky’ v závere prvej svetovej vojny a ich ohlas na medzivojnovom Slovensku.” Forum historiae 9 (2): 35–55.Google Scholar
Trenkler, Karel. 1936. Válečné děje býv. pěš. pl. 21. čáslavského 1914-1919. Prague: Kamarádství.Google Scholar
Třicátníci: sborník prací k desátému výročí bojů pěšího pluku 30 ‘Aloise Jiráska’
. 1929. Vysoké Mýto: Výbor pro oslavy pěšího pluku 30 “Aloise Jiráska.”Google Scholar
Vachek, Josef. 1922. Pamätník pomníka padlých v bojoch o Nové Zámky na Slovensku v roku 1919. Nové Zámky: Odbor pre postavenie pomníka padlým v bojoch o Nové Zámky.Google Scholar
“Věstník svazu kamarádství – 1: Výborová schůze delegátů Ústředního svazu Kamarádství.“ 1935. Kamarádství (2), January 31: 25–26.Google Scholar
“Věstník svazu Kamarádství – 4: Směr a cesta.” 1937. Kamarádství (11–12), June 21: 184–185.Google Scholar
Vojenský kalendář na rok 1930. 1929. Prague: Svaz čs. rotmistrů.Google Scholar
Wilson, T. K. 2010. Frontiers of Violence. Conflict and Identity in Ulster and Upper Silesia, 1918-1922. Oxford: Oxford University Press.CrossRefGoogle Scholar
Wingfield, Nancy M. 2016. “National Sacrifice and Regeneration. Commemorations of the Battle of Zborov in Multinational Czechoslovakia.” In Sacrifice and Rebirth. The Legacy of the Last Habsburg War, edited by Cornwall, Mark and Newman, John Paul, 129–150. New York: Berghahn.CrossRefGoogle Scholar
Zapletal, Řehoř. 1928. Druhý čs. pěší pluk dobrovolnický. Jeho organisace a činnost v rámci celkového přehledu vývoje naší armády v době obsazování Slovenska. Prague: Vojenský archiv RČS.Google Scholar
Zenkl, Vítězslav. 1936. “Zdar jindřichohradeckému pěšímu pluku 29.“ Kamarádství (14), September 25: 212–213.Google Scholar
Zückert, Martin. 2006a. “Memory of War and National State Integration: Czech and German Veterans in Czechoslovakia after 1918.” Central Europe 4 (2): 111–121.CrossRefGoogle Scholar
Zückert, Martin. 2006b. Zwischen Nationsidee und staatlicher Realität: die tschechoslowakische Armee und ihre Nationalitätenpolitik 1918-1938. Munich: Oldenbourg.Google Scholar
Archival Sources
Vojenský historický archiv (VHA)
Google Scholar