Hostname: page-component-586b7cd67f-dsjbd Total loading time: 0 Render date: 2024-11-25T08:23:14.789Z Has data issue: false hasContentIssue false
  • English
  • Français

The significance of facts

Published online by Cambridge University Press:  27 January 2017

Evzen Neustupný
Evzen Neustupný*
Affiliation:
Archaeological Institute of the Czech Academy of Sciences, Letenská 4, 11801 Prague 1, Czech Republic
Get access

Abstract

This article suggests methods for recognising and recovering symbolic significance in archaeological material. It develops the idea that there are three principal (and overlapping) spheres of the human world. In the first, ‘artefacts’ have a practical purpose and function physically on their immediate surroundings. In the second sphere, ‘institutions’ have a social purpose and function to organise human relationships. In the third, ‘texts’ have a communicative purpose and function through symbolic significance. Application of the ‘elimination method’ starts by testing the first two spheres before undertaking an analysis of possible symbolic significance. The paper uses prehistoric fortifications and houses with sunken floors in Bohemia as examples.

Dieser Aufsatz schlägt Methoden vor, die dem Erkennen und Verstehen von symbolischen Bedeutungen im archäologischen Material dienen. Es wird die Idee entwickelt, daß es prinzipiell drei (sich überschneidende) Sphären der menschlichen Welt gibt. Sphäre I besteht aus ‘Artefakten’ mit einem praktischen Zweck, die auf ihre unmittelbare Umgebung physisch einwirken. Sphäre II besteht aus ‘Institutionen’ mit einem sozialen Zweck, die der Organisation zwischenmenschlicher Beziehungen dienen. Sphäre III besteht aus ‘Texten’ mit einem kommunikativen Zweck, die über symbolische Bedeutung funktionieren. Die Anwendung der ‘Ausschlußmethode’ beginnt damit, die ersten zwei Sphären zu testen, bevor eine Analyse möglicher symbolischer Bedeutung unternommen wird. Als Beispiele werden vorgeschichtliche Befestigungen und Häuser mit tief gelegten Böden in Böhmen angeführt.

Type
Articles
Information
Journal of European Archaeology , Volume 3 , Issue 1 , Spring 1995 , pp. 189 - 212
Copyright
Copyright © European Association of Archaeologists 

Access options

Get access to the full version of this content by using one of the access options below. (Log in options will check for institutional or personal access. Content may require purchase if you do not have access.)

References

Andersen, N. H., 1991. Das Trichterbecher-Grabensystem von Sarup auf Fünen (Dänemark) im Vergleich zu den gleichzeitigen Megalithgräbern und den Grabensystemen der Michelsberger Kultur. In Lichardus, J. (ed.), Die Kupferzeit als historische Epoche (Symposium Saarbrücken und Otzenhausen 6.–13.11.1988. Teil 1): 483–488. Bonn: R. Habelt.Google Scholar
Basta, J. and Baštová, D., 1989. Neue Erkentnisse über die Chamer Kultur in Westböhmen. In Das Äneolithikum und die früheste Bronzezeit (C14 3000–2000 b.c.) in Mitteleuropa: kulturelle und chronologische Beziehungen: 85–93. Praha (Praehistorica 15).Google Scholar
Bertemes, F., 1991. Untersuchungen zur Funktion der Erdwerke der Michelsberger Kultur im Rahmen der Kupferzeitlichen Zivilisation. In Lichardus, J. (ed.), Die Kupferzeit als historische Epoche (Symposium Saarbrücken und Otzenhausen 6.–13.11.1988. Teil 1): 441–446. Bonn: R. Habelt.Google Scholar
Bouzek, J., Koutecký, D., and Neustupný, Evžen, 1966. The Knovíz settlement of North-West Bohemia – Knovízské osídlení severozápadních Čech. Prague: National Museum (Fontes Archaeologici Pragenses 10).Google Scholar
Buttler, W. and Haberey, W., 1936. Die bandkeramische Ansiedlung bei Köln-Lindenthal. Berlin: W. de Gruyter and Co. (Römisch-germanische Forschungen 11).Google Scholar
Ehrich, R. W. and Pleslová-Štiková, E., 1968. Homolka: An Eneolithic Site in Bohemia. Praha: Academia.Google Scholar
Hodder, Ian, 1990. The Domestication of Europe. Structure and contingency in Neolithic societies. Oxford: Basil Blackwell Google Scholar
Hodder, Ian, 1991. Reading the Past. Current approaches to interpretation in archaeology. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press.Google Scholar
Hrala, J., Sedláček, Z. and Vávra, M., 1992. Velim: a hilltop site of the middle Bronze Age in Bohemia. Památky archeologiché 83: 288–308.Google Scholar
Kaczanowska, Małgorzata, 1971. Krzemienne materialy kultur neolitycznych pochodzenia poludniwego z terenu Nowej Huty – Les outillages en silex des civilisations néolithiques danubiennes découverts sur le terrain de Nowa Huta. In Z badań nad krzemieniarstwem neolitycznym i eneolitycznym (Krakáw-Nowa Huta 10–11 maja 1971) : 10–24. Kraków: Polskie Towarzystwo Archeologiczne.Google Scholar
Koutecký, D., 1965. Neolitický dům z Vikletic – Habitation néolithique de Vikletice. Památky archeologické 56: 584–604.Google Scholar
Kozłowski, J., 1971. Uwagi o znaczeniu i metodach badań nad neolitycznymi in-wentarzami krzemiennymi – Remarques sur l'importance et sur les méthodes de recherche sur les outillages lithiques du néolithique. In Z badań nad krzemieniarstwem neolitycznym i eneolitycznym (Krakáw-Nowa Huta 10–11 maja 1971): 139–146. Kraków: Polskie Towarzystwo Archeologiczne.Google Scholar
Kuna, Martin and Adelsbergerová, D., 1994. Prehistoric location preferences: An application of GIS to Vinorstý potok project, Bohemia. In Lock, G. and Stančič, Z. (eds), The Impact of GIS on Archaeology: A European perspective.Google Scholar
Lippert, A. and Spindler, K., 1991. Die Auffindung einer frühbronzezeitlichen Gletschermumie am Hauslabjoch in den Ötztaler Alpen (Gem. Schnals). Archäologie Österreichs 2 (2): 11–17.Google Scholar
Mercer, Roger J., 1980. Hambledon Hill – a Neolithic Landscape. Edinburgh: Edinburgh University Press.Google Scholar
Metzler, Jeannot, 1991. Sanctuaires gaulois en territoire Trévir. In Les sanctuaires celtiaues et leur rapports avec le monde méditeranéen: 28–41. Paris: Editions Errance (Archéologie d'aujourdhui, Dossier de protohistoire 3).Google Scholar
Modderman, P. J. R., 1970. Linearbandkeramik aus Elsloo und Stein. Leiden (Analecta Praehistorica Leidensia III).Google Scholar
Neustupný, Evžen, 1967. K počátkům patriarchátu ve střední Evropě – The beginnings of patriarchy in Central Europe. Praha: Nakladatelství ČSAV (Rozpravy ČSAV 77/2).Google Scholar
Neustupný, Evžen, 1969. Economy of the Corded Ware cultures – Hospodářství kultur se šňůrovou keramikou. Archeologické rozhledy 21: 43–68.Google Scholar
Neustupný, Evžen, 1971. Whither archaeology? Antiquity 45: 34–39.CrossRefGoogle Scholar
Neustupný, Evžen, 1972. Das jüngere Äneolithikum in Mitteleuropa – Mladší eneolit ve střední Evropě. Musaica 12: 91–120. (Zbomík filozofickej fakulty univerzity Komenského).Google Scholar
Neustupný, Evžen, 1984. Archeologická prospekce s využitím pravděpodobnostních metod – Prospecting by means of probabilistic methods. In Nové prospekční metody v archeologii: 105–130. Praha: Archeologický ústav (Výzkumy v Čechách, Supplementum 1984).Google Scholar
Neustupný, Evžen, 1986. Some thoughts on absolute chronology. Acta Interdisciplinaria Archaeologica (Nitra) 4:7–10.Google Scholar
Neustupný, Evžen, 1986. Nástin archeologické metody – An outline of the archaeological method. Archeologické rozhledy 38: 525–549.Google Scholar
Neustupný, Evžen, 1991. Zum Begriff des mitteleuropäischen Äneolithikums. In Lichardus, J. (ed.), Die Kupferzeit als historische Epoche: 747–752. Bonn: R. Habelt.Google Scholar
Neustupný, Evžen, 1993. Archaeological Method. Cambridge: Cambridge University Press.Google Scholar
Neustupný, Evžen, 1994. Settlement area theory - Teorie sídelních areálů. Památky archeologické supplementum 1:248–258.Google Scholar
Neustupny, Jiří, 1952. Výzkum eneolitictých sídlišt' – Exploration de stations énéolithiques en 1951. Archeologické rozhledy 2: 217–222, 378.Google Scholar
Neustupný, Jiří, 1968. Otázky pravěkého osídlení československého území – Some problems of the settlement of Czechoslovak territory in prehistory. Sborník Národního muzea v Praze – Acta Musei Nationalis Prague, rada A – historie 22 (2): 61–119.Google Scholar
Neustupný, Jiří, Hásek, I., Hralová, J., Břeň, J., and Turek, R., 1960. Pravěk Československa. Praha: Orbis.Google Scholar
Pleiner, R. and Rybová, A. (eds), 1978. Pravěké dějiny Čech. Praha: Academia.Google Scholar
Pleslová-Štiková, E., Marek, F., and Horský, Z., 1980. A square enclosure of the Funnel Beaker Culture (3500 B.C.) at Makotřasy (central Bohemia). Archeologické rozhledy 32: 3–35.Google Scholar
Podborský, V., 1988. Těšetice-Kyjovice IV. Rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou. Brno: Universita J. E. Purkyně.Google Scholar
Podborský, V., 1992. Poznámky ke kruhovým architekturám pravěké a raně historické Evropy – Notizen zu den Kreisarchitektur des vor- un frühgeschichtlichen Europa. Pravek n. s. 1:90–148.Google Scholar
Podborský, V. (ed.), 1993. Pravěké dějiny Moravy. Brno.Google Scholar
Salač, Vladimír, 1993. Production and exchange in late La Tène Bohemia. Journal of European Archaeology 1.2:73–99.Google Scholar
Salaš, M., 1990. To the problem of human skeletal remains from the late Bronze Age in Cézavy near Blučina. Anthropologie (Brno) 28:221–229.Google Scholar
Šaldová, V., 1977. Sociálně-ekonomické podmínky vzniku a funkce hradišt' z pozdní doby bronzové v západních Čechách – Die sozialökonomischen Bedingungen der Entstehung und Funktion der spätbronzezeitlichen Höhensiedlungen in Westböhmen. Památky archeologické 68: 117–163.Google Scholar
Slabina, M., Waldhauser, J., and Konečný, L., 1990. Pravěké ohrazení Obří hrad na Kaäperskohorsku. Vlastivědné zprávy muzea Šumavy 2: 1–38. Suaice: Muzeum Šumavy.Google Scholar
Smrž, Z., 1991. Výšinné lokality mladší doby kamenné až ranného středověku v severozápadních Čechách – Höhenlokalitäten in der Zeitspanne von der jüngeren Steinzeit bis zum frühen Mittelalter im nordwestlichen Teil Böhmens. Archeologické rozhledy 43: 63–89.Google Scholar
Smrž, Z., 1992. Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböhmen. Památky archeologické 83: 88–104.Google Scholar
Soudský, B., 1966. Bylany, osada nejstarších zemědělců z mladší doby kamenné – Bylany, station des premiers agriculteurs de l'age de la piene polie. Praha: Academia.Google Scholar
Vencl, Slavomír, 1971. Současný stav poznání postmezolitictých štípaných industrii v Československu – On the present state of knowledge of the post-mesolithic chipped industry. In Z hadan nod krzemieniarstwem neolitycznym i eneolitycznym (Kraków-Nowa Huta 10–11 maja 1971): 74–99. Kraków: Polskie Towarzystwo Archeologiczne.Google Scholar
Vencl, Slavomír, 1984. Otázky poznání vojenství v archeologii – Problems relating to the knowledge of warfare in archaeology. Praha: AÚ ČSAV (Archeologické studijní materiály 14).Google Scholar
Zápotocký, M., 1969. K významu Labe jako spojovací cesty a dopravní tepny – Zur Bedeutung der Elbe als Verbindungs- und Transportweg. Památky archeologické 60: 277–366.Google Scholar
Zápotocký, M., 1992. Streitäxte des mitteleuropäischen Äneolithikums. Weinheim: VCH (Acta Humaniora 6).Google Scholar
Zápotocký, M. and Zápotocká, M., 1990. Kutná Hora (Dänemark) – eine befestigte Höhensiedlung der mitteläneolithischen Rivnác-Kultur in Böhmen. Jahresschrift Halle 73: 203–211.Google Scholar