Hostname: page-component-78c5997874-mlc7c Total loading time: 0 Render date: 2024-11-18T03:20:12.138Z Has data issue: false hasContentIssue false
  • English
  • Français

Community areas of prehistoric farmers in Bohemia

Published online by Cambridge University Press:  02 January 2015

Evžen Neustupný
Evžen Neustupný*
Affiliation:
Institute of Archaeology, Malá Strana, Letenská 4, 118 01 Praha 1, Czechoslovakia
Get access Rights & Permissions [Opens in a new window]

Extract

In most periods of European prehistory population was organized into local segments which can be called communities irrespective of what meaning is ascribed to this concept. The reality of prehistoric communities is best born out by the discontinuous distribution of both cemeteries and habitation sites in the country. The fact that the archaeological records seem to suggest spatial continuity in some regions is mostly due to our inability to classify the finds in accordance with a sufficiently fine chronological scheme. In cases where fine chronology can be applied – and Bohemia is one of the possible examples – it becomes clear that the seeming spatial continuity of the record is a consequence of our projecting many discontinuous patterns into one plane – the landsc ipe of today as archaeologists perceive it.

Type
Special section
Information
Antiquity , Volume 65 , Issue 247 , June 1991 , pp. 326 - 331
Copyright
Copyright © Antiquity Publications Ltd. 1991

Access options

Get access to the full version of this content by using one of the access options below. (Log in options will check for institutional or personal access. Content may require purchase if you do not have access.)

References

Beneš, A. 1976. Současný stav prospekce nových neolitických a eneolitických lokalit v jižnich a jihozápadních Čechách, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity E20–21: 15–23.Google Scholar
Beneš, J. & KOUTECKý, D.. 1986. Die Erforschung der Mikroregion Lomský potok [Probleme und Perspektiven, in Černá, (ed.): 31–8.Google Scholar
Buchvaldek, M. 1974. Erwägungen zur Bevölkerungsdichte im jüngeren Aeneolithikum, Musaica – Zborník filozofickej fakulty univerzity Komenského 14: 17–22.Google Scholar
Černá, E. (ed.). 1987. Archaeoiogische Rettungstae-tigkeit in den Braunkohlengebieten und die Problematik der Siediungsgeschichtlichen Forschung. Prague: Institute of Archaeology.Google Scholar
Holodňák, P. 1987a. Die Struktur der keltischen Besiedlung im Erzgebirgsvorland vom Standpunkt der Prospektion in den gefährderten Gebieten, in Černá, (ed.): 161–7.Google Scholar
Holodňák, P. 1987b. Methodische Probleme bei der Bestimmung von Populationsgrösse in der Latènezeit, Anthropologie (Brno) 25: 143–54. Google Scholar
Koutecký, D. & MUška, J. 1979. Šňu̇rové hroby z okolí Mostu [Schnurkeramische Gráber aus der Umgebung von Most], Archeologické rozhledy 31: 3–23.Google Scholar
Kudrnáč, J. 1962. Otázka velikosti zázemí k výživě clověka V době hradištní [Die Frage der Grösse des Hinterlandes zur Ernährung des Menschen in der Burgwallzeit], Archeologické rozhledy 14: 693–7.Google Scholar
Kuna, M. & Slabina, M. 1987. Zur Problematik der Siedlungsareale (in der Bronzezeit), in Černá, (ed.): 263–78.Google Scholar
Neustupný, E. 1965. Hrob z Tušimic a některé problémy kultur se snu̇rovou keramikou [The grave of Tusimice and some problems of the Corded Ware cultures], Památky archeologické 56: 392–456.Google Scholar
Neustupný, E. 1982. Prehistoric migrations by infiltration, Archeologické rozhledy 34: 278–93.Google Scholar
NEUSTUPNý, E. 1983. The demography of prehistoric cemeteries, Památky archeologické 74: 7–34.Google Scholar
Neustupný, E. 1984. Archeologická prospekee s využitím pravděpodobnostních metod [Prospecting by means of probabilistic methods], in Nové prospekčni metody v archeologii, BZO Supplementum 1984: 105–30. Prague: Institute of Archaeology.Google Scholar
Neustupný, E. 1986a. Sídelní areály pravěkych zemědělcu̇ [Settlement areas of prehistoric farmers], Památky archeologické 77: 226–76.Google Scholar
Neustupný, E. 1986b. Some thoughts on absolute chronology, in Acta Interdisciplinaria Archaeologica 4: 7–10. Nitra: Institute of Archaeology.Google Scholar
Neustupný, E. 1987. Pravěká eroze a akumulace v oblasti Lužického potoka [Prehistoric erosion and accumulation in the Lužice brook basin], Archeologické rozhledy 39: 629–43.Google Scholar
Neustupný, E. In press. Archaeological method. Cambridge: Cambridge University Press.Google Scholar
Neustupný, E. & DVOřák, Z. 1983. Výživa pravěkých zemědělcu̇: model [Nutrition of prehistoric farmers: a model], Památky archeologické 74: 224–57.Google Scholar
Rulf, J. 1983. Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu [Naturmilieu und Kulturen des böhmischen Neolithikums und Äneolithikums], Památky archeologické 74: 35–95.Google Scholar
Schiffer, M.S. 1976. Behavioral Archaeology. New York (NY): Academic Press.Google Scholar
Smejtek, L. 1987. Vývoj osídlení Příbramska v mladším Pravěku a jeho vztah k přírodnimu prostředí [Die Besiedlungsentwicklung der Příbramer Umgebung in jüngerer Urzeit und ihre Beziehung zum Naturmilieu], Vlastivědný sborník Podbrdska 38-39: 313–67.Google Scholar
Smrž, Z. 1987a. Entwickung und Struktur der Besied-lung in der Mikroregion des Baches Lužický potok, in Černá (ed.): 17–30.Google Scholar
Smrž, Z. 1987b. Vývoj a struktura osídlení v mikroregionu Lužického potoka na Kadańsku [The development of settlement in the microregion of the stream Lužický potok in the area of Kadaň], Archeologické rozhledy 39: 601–21.Google Scholar
Waldhauser, J. 1984. Mobilität und Stabilität der keltischen Besiedlung in Böhmen, in Studien zu Siedlungsfragen der Latènezeit: 167–86. Marburg: Veröffentlichungen des Vorgeschichtlichen Seminars Marburg. Sonderband 3.Google Scholar
Waldhauser, J. 1986. Struktur und Ökologie der keltischen Besiedlung während der Stufen HaD-LtD in Böhmen, in Hallstatt Kolloquium Veszprém 1984: 267–78, 483-8. Budapest. Google Scholar
Waldhauser, J. & HOLODňáK, P. 1984. Keltské sídliště a pohřebiště u Bíliny, o. Teplice [Keltische Siedlung und Gräberfeld bei Bílina, Bez. Teplice], Památky archeologické 75: 181–216.Google Scholar